Aktivity pro děti ve Vašem kraji

Projekt „Neuroandragogika proti exkluzi“, který realizovala nezisková organizace EDUcentrum společně s dalšími pěti partnery z Polska, Rakouska, Velké Británie a Řecka, přinesl řadu praktických materiálů přímo využitelných ve vzdělávání dospělých. Projekt byl podpořen Evropskou komisí v rámci programu Erasmus+ a po dvou letech realizace se blíží ke svému konci. Výstupy projektu najdete ve čtyřech jazycích včetně češtiny zde.

Plná verze konferenčního příspěvku na téma „badatelská činnost v Klubech nadaných dětí na prvním stupni ZŠ“, prezentovaného na konferenci Veletrh nápadů učitelů fyziky ve dnech 30. 8. – 1. 9. 2019 v Hradci Králové.

Jak má vypadat současná škola a co by se žáci měli učit, aby úspěšně obstáli v dalším životě? To je téma, které se často diskutuje napříč společností. Setkáváme se s řadou názorů, inovativních přístupů a výukových metod, průběžně je aktualizován rámcový obsah vzdělávání a mění se učební materiály. Univerzální a spolehlivý recept ale zatím neexistuje, takže nezbývá, než dále hledat a zkoušet. Jednou z možností, jak přiblížit vzdělávání žáků reálnému životu, je i projekt Škola 4.0, který propojuje vzdělávací agenturu Channel Crossings jakožto zástupce neformálního vzdělávání, a 4 školy – ZŠ Radotín, ZŠ nám. Curieových, ZŠ Třebotov a Gymnázium Oty Pavla v Radotíně. V rámci projektu vzniká 18 vzdělávacích programů na různá aktuální témata. Dva z programů se cíleně zaměřují na nadané a talentované žáky ve smyslu společného vzdělávání.

Otázka inkluze ve vzdělávání hýbe jak odbornou, tak laickou veřejností. Velký zájem o toto téma ukázala i konference s názvem Děti z odlišného kulturního prostředí v předškolním vzdělávání, která proběhla 17. října pod záštitou neziskové organizace EDUcentrum v rámci projektu inEDU (Inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí v předškolním vzdělávání). Cílem konference bylo poskytnout pohled na téma inkluze v předškolním vzdělávání z různých perspektiv, nabídnout ucelené informace o možnostech čerpání dotací a služeb pro mateřské školy a předškolní zařízení, sdílet praktické tipy pro práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem a zprostředkovat přehled užitečných zdrojů na dané téma.

Na tuto otázku hledá odpovědi mezinárodní projekt inEDU (neboli inclusive education) podpořený programem Erasmus+, který se zaměřuje na inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí. Projekt je založený na vzájemné spolupráci mezi odborníky a učiteli z několika evropských zemí a míří jednak na učitele v mateřských školách, děti a jejich a rodiče, tak na odborníky v oblasti předškolního vzdělávání, legislativní systém a lokální, státní a evropskou úroveň celkově.

Projekt INEDU, podpořený programem Erasmus+, se zabývá inovativními přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí v mateřských školách. Jedním ze záměru tohoto projektu je prostřednictvím čtyř workshopů učitelům a studentům oboru Učitelství pro mateřské školy (Pedf UK) zprostředkovat nové informace, které by jim mohly pomoci v jejich práci s dětmi a rodiči s odlišným kulturním původem. Naší snahou je jak hledání nových možností efektivní práce, tak i sdílení v praxi ověřených činností a metod. Během projektu se učitelé seznámili a také v mnoha případech si prakticky vyzkoušeli činnosti, které se dají využívat při jejich výuce.

Jak učitelé mateřských a základních škol rozvíjejí dovednosti a nadání dětí? Co školám chybí, aby byly schopny vytvářet otevřené a inkluzivní prostředí? A jak hodnotí spolupráci se školami samotní rodiče?

Na tyto a řadu dalších otázek jsme se zeptali učitelů a ředitelů českých mateřských a základních škol a zároveň jsme zpětnou vazbu získali také od rodičů. Celkový počet respondentů činil 333 osob. Zastoupeny byly školy z 9 krajů. Totožné šetření prováděli také partneři mezinárodního projektu „Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí“, v rámci kterého byl průzkum v ČR, Německu, Itálii a Turecku realizován.

Mimořádné nadání může být nejen výhodou, ale i hendikepem. A to především pro děti, které se „nadprůměrně“ odlišují od ostatních žáků ve třídě nejen svými rozumovými schopnostmi, ale i dalšími specifiky spojenými se sociálně psychologickými aspekty jejich osobnosti. Pro učitele je práce s nadanými dětmi v běžné třídě komplikována řadou faktorů. Od vysokého počtu žáků ve třídě až po často chybějící znalosti o metodách a strategiích pro rozvoj mimořádně nadaných žáků. Ani současné snahy o inkluzivní vzdělávání nepřináší komplexní vhled do této problematiky. A s velkou pravděpodobností to ani možné není. Pokud respektujeme individualitu a unikátnost každého žáka, univerzální řešení nenajdeme.

Inspiraci, jak rozvíjet mimořádně nadané děti v běžné škole, nám však může nabídnout několik málo českých škol již dnes. K nim patří i pražská Základní škola Curie.

Jaké možnosti péče a podpory pro nadané děti nabízí školské systémy v ČR, Německu, Itálii a Turecku?

Na tuto otázku jsme hledali odpověď společně s partnery mezinárodního projektu STRATEACH (Strategie pro učitele nadaných a talentovaných dětí) podpořeného z programu ERASMUS+, který cílí na podporu učitelů v běžných školách tak, aby získali dovednosti a kompetence potřebné pro práci v třídách s diverzifikovanou úrovní schopností a dovedností žáků.

Na začátku listopadu se v Praze uskuteční třídenní setkání partnerů mezinárodního projektu STRATEACH (Strategie pro učitele nadaných a talentovaných dětí) podpořeného z programu ERASMUS+, jehož partnerem je nezisková organizace EDUcentrum. Kromě pracovního programu budou mít partnerské organizace z Turecka, Německa a Itálie možnost seznámit se s unikátním programem rozvoje nadaných dětí na ZŠ Curie na Praze 1.

Zaměříme-li se na motivaci dětí v předškolním věku, budeme se soustředit na věkovou skupinu dětí od 2 do 6 let. Mluvíme tak o motivaci k poznávání, hraní, výtvarné a kreativní činnosti, sportovní činnosti a sociálním vývoji dítěte v kolektivu dalších dětí a dospělých.

Základem předškolní výchovy by nemělo být psaní a plynulé čtení. V tomto věku je mnohem důležitější snažit se podněcovat dětskou fantazii například pravidelným čtením knížek, chozením na výstavy a dětská představení, budit v nich zájem o sport a rozšiřovat jejich obzory.

Rozvíjet dětskou fantazii a mysl se dá mnoha různými způsoby. Jedním z nich je především hraní, při kterém děti uplatní svou představivost nejlépe. Samotné hraní ale samozřejmě nestačí, a proto je důležité dítě podněcovat dalšími činnostmi, mezi které patří nepřeberné množství zájmových kroužků. Děti se nejen naučí něco nového a pobaví se, ale osvojí si navazování vztahů s jinými dětmi i dospělými.

Výuka cizích jazyků v mateřských školách se stává stále populárnější. Názory rodičů i psychologů, zda na učení není ještě příliš brzy, se pochopitelně liší. Nelze však odmítat fakt, že právě v útlém věku je mozek připraven vstřebat nejvíce znalostí a dovedností.

Názory na to, zda je dobré vyučovat děti angličtinu už od útlého věku, se samozřejmě liší. Nelze ovšem popřít, že právě ve věku od jednoho do zhruba 5 let se mohou děti nejvíce naučit. Dětský mozek je v tomto věkovém období připraven vstřebávat neuvěřitelné množství znalostí a nových věcí, takže by toho měli rodiče využít a dětem dopřát nenásilné přivonění k cizímu jazyku, který si dítě snadno osvojí. Takto vstřebané základy anglického jazyka už v malých hlavičkách zůstanou po zbytek života. V budoucnu ve školce pochycený cit pro jazyk pomůže při školním drilu slovíček a gramatiky.