EDUcentrum, z.ú.
Redaktoři
- Ing. PhDr. Zdeňka Havrlíková
EDUcentrum je nezisková organizace, která podporuje netradiční formy vzdělávání a ověřuje nové metody a přístupy k rozvoji schopností, dovedností a talentu dětí, mládeže, ale i dospělých. Od roku 2011 se zabýváme přenosem inovací ze zahraničí a v současné době spolupracujeme s několika desítkami zahraničních organizací (školy, výzkumné instituce, neziskovky, evropské sítě, zájmová sdružení ad.)
Podporu cílíme především na učitele a žáky ZŠ a MŠ a pracovníky s mládeží a mladé lidi. V rámci programu ERASMUS+ realizujeme projekty strategického partnerství nejen v oblasti podpory rozvoje nadání a talentu dětí. Pro učitele a pracovníky s mládeží pořádáme vzdělávací workshopy jak v ČR, tak i v zahraničí.
Naší vizí je vytvářet příležitosti pro další vzdělávání napříč všemi věkovými i sociálními spektry a pomáhat lidem být aktivními tvůrci svého profesního i osobního života.
projektová manažerka
Praktické materiály pro vzdělavatele dospělých – Neuroandragogika v praxi.
Projekt „Neuroandragogika proti exkluzi“, který realizovala nezisková organizace EDUcentrum společně s dalšími pěti partnery z Polska, Rakouska, Velké Británie a Řecka, přinesl řadu praktických materiálů přímo využitelných ve vzdělávání dospělých. Projekt byl podpořen Evropskou komisí v rámci programu Erasmus+ a po dvou letech realizace se blíží ke svému konci. Výstupy projektu najdete ve čtyřech jazycích včetně češtiny zde.
S mobilem o přírodě?
Dovolat používání mobilů ve škole, nastavovat s žáky jasná pravidla, nebo mobily preventivně zakázat úplně? A co používání digitálních technologií mimo školní prostředí? Je potřeba cíleně hlídat a omezovat čas, který děti stráví online? Najít odpovědi na tyto otázky se může zdát jako boj s větrnými mlýny. Jedno je ale jisté, digitální technologie se staly součástí našich životů a pro žáky jsou většinou už samozřejmostí.
Kreativita, inovace, angličtina, technologie - to je projekt Škola 4.0
Jak má vypadat současná škola a co by se žáci měli učit, aby úspěšně obstáli v dalším životě? To je téma, které se často diskutuje napříč společností. Setkáváme se s řadou názorů, inovativních přístupů a výukových metod, průběžně je aktualizován rámcový obsah vzdělávání a mění se učební materiály. Univerzální a spolehlivý recept ale zatím neexistuje, takže nezbývá, než dále hledat a zkoušet. Jednou z možností, jak přiblížit vzdělávání žáků reálnému životu, je i projekt Škola 4.0, který propojuje vzdělávací agenturu Channel Crossings jakožto zástupce neformálního vzdělávání, a 4 školy – ZŠ Radotín, ZŠ nám. Curieových, ZŠ Třebotov a Gymnázium Oty Pavla v Radotíně. V rámci projektu vzniká 18 vzdělávacích programů na různá aktuální témata. Dva z programů se cíleně zaměřují na nadané a talentované žáky ve smyslu společného vzdělávání.
Ohlédnutí za konferencí: Děti z odlišného kulturního prostředí v předškolním vzdělávání
Otázka inkluze ve vzdělávání hýbe jak odbornou, tak laickou veřejností. Velký zájem o toto téma ukázala i konference s názvem Děti z odlišného kulturního prostředí v předškolním vzdělávání, která proběhla 17. října pod záštitou neziskové organizace EDUcentrum v rámci projektu inEDU (Inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí v předškolním vzdělávání). Cílem konference bylo poskytnout pohled na téma inkluze v předškolním vzdělávání z různých perspektiv, nabídnout ucelené informace o možnostech čerpání dotací a služeb pro mateřské školy a předškolní zařízení, sdílet praktické tipy pro práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem a zprostředkovat přehled užitečných zdrojů na dané téma.
Neuroandragogika. Nudná teorie nebo efektivní pomocník ve vzdělávání dospělých?
Andragogika je relativně mladá disciplína. Vzdělávání dospělých bylo po dlouhou dobu na okraji zájmu teoretiků i praktiků v pedagogice; první metodický výzkum týkající se tohoto tématu začal až v 19. století. Také nejnovější trendy a strategie ve vzdělávání pronikají většinou nejprve do pedagogické teorie a praxe zaměřené na práci s dětmi a mládeží a až poté do oblasti andragogiky. A tak i když neuropedagogika, disciplína stavějící proces výuky a učení se na poznatcích o fungování lidského mozku a neurovědy obecně, se dynamicky rozvíjí po více než 10 let, aplikace neurobiologických poznatků do oblasti vzdělávání dospělých neboli neuroandragogika, je poměrně novou a relativně neprozkoumanou oblastí výzkumu.
Jak na inkluzi v předškolním vzdělávání?
Na tuto otázku hledá odpovědi mezinárodní projekt inEDU (neboli inclusive education) podpořený programem Erasmus+, který se zaměřuje na inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí. Projekt je založený na vzájemné spolupráci mezi odborníky a učiteli z několika evropských zemí a míří jednak na učitele v mateřských školách, děti a jejich a rodiče, tak na odborníky v oblasti předškolního vzdělávání, legislativní systém a lokální, státní a evropskou úroveň celkově.
Hravě na inkluzi: workshopy o inovativních přístupech v předškolním vzdělávání
Projekt INEDU, podpořený programem Erasmus+, se zabývá inovativními přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí v mateřských školách. Jedním ze záměru tohoto projektu je prostřednictvím čtyř workshopů učitelům a studentům oboru Učitelství pro mateřské školy (Pedf UK) zprostředkovat nové informace, které by jim mohly pomoci v jejich práci s dětmi a rodiči s odlišným kulturním původem. Naší snahou je jak hledání nových možností efektivní práce, tak i sdílení v praxi ověřených činností a metod. Během projektu se učitelé seznámili a také v mnoha případech si prakticky vyzkoušeli činnosti, které se dají využívat při jejich výuce.
Moje cesta za inkluzí do Severního Irska
Pracuji jako učitelka v menší dvoutřídní vesnické školce nedaleko Kladna. V září 2016 do naší školky nastoupily dvě děti z ciziny s odlišným mateřským jazykem. To pro mě přineslo velkou výzvu, jak těmto dětem pomoci s adaptací do našeho prostředí. Přihlásila jsem se na školení: Logopedický asistent, hledala na internetu, půjčovala si odbornou literaturu v knihovně a mezitím jsem aplikovala v praxi získané informace. Poté jsem prostřednictvím jednoho z rodičů objevila možnost využít výměnný program pro učitele v Integrated Primary School Windmill v Dungannonu v Severním Irsku, kde se většina škol stále dělí na protestanské a katolické (v integrovaném vzdělávání jsou zastoupeny obě skupiny). Cesta se uskutečnila v rámci projektu inEDU (Inclusive education model for children with migration background in pre-primary education), který realizuje nezisková organizace EDUcentrum společně s partnery z dalších 9 evropských zemí v rámci programu ERASMUS+. Nemohla jsem tuto nabídku odmítnout. I když jsem se obávala, že moje angličtina není na takové úrovni, abych byla schopna vést plynulý rozhovor. Nakonec ve mně ale přece jen převážila zvědavost vidět inkluzi v praxi.
Výsledky průzkumu – jak české školy rozvíjejí potenciál dětí?
Jak učitelé mateřských a základních škol rozvíjejí dovednosti a nadání dětí? Co školám chybí, aby byly schopny vytvářet otevřené a inkluzivní prostředí? A jak hodnotí spolupráci se školami samotní rodiče?
Na tyto a řadu dalších otázek jsme se zeptali učitelů a ředitelů českých mateřských a základních škol a zároveň jsme zpětnou vazbu získali také od rodičů. Celkový počet respondentů činil 333 osob. Zastoupeny byly školy z 9 krajů. Totožné šetření prováděli také partneři mezinárodního projektu „Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí“, v rámci kterého byl průzkum v ČR, Německu, Itálii a Turecku realizován.
Jak rozvíjet nadané děti v běžné škole? Inspirace ze základní školy Curie
Mimořádné nadání může být nejen výhodou, ale i hendikepem. A to především pro děti, které se „nadprůměrně“ odlišují od ostatních žáků ve třídě nejen svými rozumovými schopnostmi, ale i dalšími specifiky spojenými se sociálně psychologickými aspekty jejich osobnosti. Pro učitele je práce s nadanými dětmi v běžné třídě komplikována řadou faktorů. Od vysokého počtu žáků ve třídě až po často chybějící znalosti o metodách a strategiích pro rozvoj mimořádně nadaných žáků. Ani současné snahy o inkluzivní vzdělávání nepřináší komplexní vhled do této problematiky. A s velkou pravděpodobností to ani možné není. Pokud respektujeme individualitu a unikátnost každého žáka, univerzální řešení nenajdeme.
Inspiraci, jak rozvíjet mimořádně nadané děti v běžné škole, nám však může nabídnout několik málo českých škol již dnes. K nim patří i pražská Základní škola Curie.
Péče o nadané děti v evropské školní praxi
Jaké možnosti péče a podpory pro nadané děti nabízí školské systémy v ČR, Německu, Itálii a Turecku?
Na tuto otázku jsme hledali odpověď společně s partnery mezinárodního projektu STRATEACH (Strategie pro učitele nadaných a talentovaných dětí) podpořeného z programu ERASMUS+, který cílí na podporu učitelů v běžných školách tak, aby získali dovednosti a kompetence potřebné pro práci v třídách s diverzifikovanou úrovní schopností a dovedností žáků.
Mezinárodní setkání partnerů projektu STRATEACH v Praze
Na začátku listopadu se v Praze uskuteční třídenní setkání partnerů mezinárodního projektu STRATEACH (Strategie pro učitele nadaných a talentovaných dětí) podpořeného z programu ERASMUS+, jehož partnerem je nezisková organizace EDUcentrum. Kromě pracovního programu budou mít partnerské organizace z Turecka, Německa a Itálie možnost seznámit se s unikátním programem rozvoje nadaných dětí na ZŠ Curie na Praze 1.
» Archiv