Jak na inkluzi v předškolním vzdělávání?

Na tuto otázku hledá odpovědi mezinárodní projekt inEDU (neboli inclusive education) podpořený programem Erasmus+, který se zaměřuje na inovativní přístupy k inkluzi dětí s původem v jiném kulturním prostředí. Projekt je založený na vzájemné spolupráci mezi odborníky a učiteli z několika evropských zemí a míří jednak na učitele v mateřských školách, děti a jejich a rodiče, tak na odborníky v oblasti předškolního vzdělávání, legislativní systém a lokální, státní a evropskou úroveň celkově.

Jak tedy na inkluzi, jaký je současný stav v České republice, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, jaké jsou dostupné možnosti a prostředky pro pracovníky v předškolním vzdělávání a rodiče – to jsme se ptali zástupců z řad učitelů, ředitelů MŠ, odborníků v neformálním vzdělávání, akademické obce a obecního zastupitelstva během fokusní skupiny.

Inkluze v mateřských školách v České republice

Během diskuze se opakovaně ukázalo, že určit silné a slabé stránky současného stavu inkluzivního přístupu v předškolním vzdělávání je komplikované, protože se často navzájem úzce prolínají. Každá mince má dvě strany, včetně té symbolizující inkluzi v MŠ.

Mezi časté problémy a překážky tak přítomní uvedli například jazykovou a kulturní bariéru a nedostatek jazykové podpory pro učitele v MŠ, ať už formou jazykového vzdělávání nebo využití služeb překladatelů a tlumočníků. I když tyto možnosti učitelé mají, povědomí o nich je nedostatečné a chybí ucelené a srozumitelné informace. Na druhou stranu učitelé ocenili velké množství dostupných materiálů, zohlednění multikulturního vzdělávání v kurikulárních dokumentech a nabídku seminářů dalšího vzdělávání, i když ne všechny z nich hodnotili jako efektivní a přínosné.

Podobně i komunikace mezi školou a rodiči cizinci tak sice naráží na rozdílné pohledy na předškolní vzdělávání a na nesoulad mezi očekáváním a realitou, nicméně přítomní učitelé vzápětí uvedli, že na individuální úrovni jsou vzájemné vztahy často dobré, ať už se jedná o komunikaci na úrovni učitel-rodič nebo o podporu ze strany dětí k vrstevníkovi z jiného kulturního prostředí.

Velkým a komplexním tématem byla potom legislativa a z ní vyplývající systém podpory a možností pro všechny zainteresované strany. Na jednu stranu současný systém inkluzi podporuje, i když inkluze není hlavním důvodem tohoto nastavení. Zde účastníci diskuze uvedli zejména finanční dostupnost (rozmezí přibližně 400-1500 Kč/měsíc pro děti ve věku 3-5 let a zdarma s příspěvky na jídlo pro děti ve věku 5-6 let), povinnost MŠ přijímat děti ze spádových oblastí a stejný nárok dětí z jiného kulturního prostředí na vzdělání, nezávisle na délce pobytu.

Současný systém je na druhou stranu zatížení velkou mírou byrokracie, kvůli které je například téměř nemožné zaměstnat cizince na pozici učitele či asistenta. Systém podpory vnímají MŠ a předškolní zařízení celkově jako komplikovaný, nepružný a časově náročný, nereflektující změny v předškolním vzdělávání. Chybí dostatek finančních zdrojů na podporu přípravy dětí z jiného kulturního prostředí na přechod do základní školy nebo na práci s dětmi cizinců se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně nadaných a talentovaných.

Hravě na inkluzi: tipy pro učitele MŠ

V rámci projektu proběhly také 4 workshopy se zastřešujícím motivem hravě na inkluzi. Tato setkání byla určena primárně učitelům MŠ a pracovníkům v předškolním zařízení a tematicky provázela dítě od vstupu do mateřské školy až po přechod do první třídy ZŠ. Všechny semináře byly koncipovány interaktivně tak, aby si účastníci mohli odnést konkrétní nástroje a aktivity, které pak mohou použít ve své praxi.

Jedním z hlavních témat byla jazyková bariéra. Jak zapojit do aktivit dítě cizince, které nerozumí česky? Jak mu pomoci překonat ostych? Jak skloubit individuální přístup a práci se skupinou? Cestou můžou být například následující přístupy, které si učitelé během workshopů vyzkoušeli:

  • využívání vizuálních a taktilních prvků – práce s obrázky, postavičkami a dalšími materiály
  • začlenění prvků metody CLIL (content and language integrated learning) – hry s cizím jazykem novým pro všechny, díky čemuž má každý možnost zažít obavy z nového jazyka a pocit úspěchu pramenící z jeho používání
  • ověřování porozumění aneb ticho neznamená neporozumění – děti ukazují na obrázky, odpovídají ano/ne na otázky, čímž se místo pasivního pozorování dostávají do centra aktivity
  • zapojení do aktivit s pomocí spolužáka – vytvoření dvojice, dítě s odlišným mateřským jazykem se zapojuje, ale není v nové situaci sám, zprvu je spíše v roli pomocníka
  • zapojení rodičů do aktivit předškolního zařízení – příležitost přijít do školky a naučit děti něco z jejich mateřského jazyka

 

Kontakt:

www.educentrum.eu
https://www.facebook.com/educentrum2011/

Autorka:

Mgr. Anna Simonová

Projektová manažerka

anna.simonova@educentrum.eu

__________________________________________________________________________________

EDUcentrum je nezisková organizace, která podporuje netradiční formy vzdělávání a ověřuje nové metody a přístupy k rozvoji schopností a dovedností dětí, mládeže, i dospělých. Od roku 2011 se zabýváme přenosem inovací ze zahraničí a v současné době spolupracujeme s několika desítkami zahraničních organizací (školy, výzkumné instituce, neziskovky, evropské sítě, zájmová sdružení atd.) Podporu cílíme především na učitele a žáky MŠ a ZŠ a pracovníky s mládeží a mladé lidi. V rámci programu ERASMUS+ realizujeme projekty strategického partnerství nejen v oblasti podpory inkluzivního vzdělávání. Pro učitele a pracovníky s mládeží pořádáme vzdělávací workshopy jak v ČR, tak i v zahraničí. Naší vizí je vytvářet příležitosti pro další vzdělávání napříč všemi věkovými i sociálními spektry a pomáhat lidem být aktivními tvůrci svého profesního i osobního života.

13.7.2018

Klíčová slova: inkluze, nadání, předškolní vzdělávání, ERASMUS+


Zpět